Karel Petr çekçe telaffuz ˈkarɛl ˈpɛtr 14 Haziran 1868 Avusturya Macaristan 14 şubat 1950 Prag çekoslovakya 20 y

Karel Petr (Çekçe telaffuz: ; 14 Haziran 1868, , Avusturya-Macaristan - 14 Şubat 1950, Prag, Çekoslovakya) 20. yüzyılın ilk yarısının en ünlü Çek matematikçilerinden biriydi. Özellikle, ikinci dereceden formların sınıf ilişkileri üzerine çalışması ve PDN (veya Petr-Douglas-Neumann) teoremi ile bilinir.

Karel Petr

Doğum	14 Haziran 1868(1868-06-14) , Avusturya-Macaristan
Ölüm	14 Şubat 1950 (81 yaşında) Prag, Çekoslovakya
Milliyet	Çek
Eğitim	Charles Üniversitesi (–1893)
Mezun olduğu okul(lar)	Charles Üniversitesi
Tanınma nedeni
Ödüller	Masaryk Üniversitesi fahri doktorası (1938)

Kariyeri
Dalı	Matematik, Sayı teorisi, , Geometri
Çalıştığı kurum	Charles Üniversitesi (1903–1938), (1902–1903)
Tez	O Semiinvariantách (1897)
Doktora danışmanı	,
Doktora öğrencileri	(1903) Eduard Čech (1920) (1921) (1923) (1908) (1937) (1908)

Hayatı

Karel Petr, Čáslav ve Chrudim'deki gramer okullarından mezun oldu. Çalışmalarına Prag'daki Charles-Ferdinand Üniversitesi'nde devam etti ve dilbilgisi okulunda zaten olağanüstü matematiksel yetenek gösterdiği için, alanı olarak matematik ve fiziği seçti. Sınıf arkadaşı 'dı, daha sonra Prag'daki Çek Teknik Üniversitesi'nde matematik profesörü oldu. Karel Petr, 1893'te bir öğretmen yeterlik sınavına girerek üniversiteden mezun oldu ve böylece ortaokullarda matematik ve fizik öğretimi için onay aldı. Sonraki on yıl boyunca Chrudim, Brno, Přerov, Olomouc ve yine Brno'da lise profesörü olarak çalıştı. 1902'de Brno'daki Çek Teknik Üniversitesi'nde daha yüksek analiz ve form teorisi için habilitasyonunu aldı. Kısa bir süre sonra habilitasyonu, Petr'in 1903'te doçent olarak ders vermeye başladığı Prag Üniversitesi'ne transfer edildi. 1908'de Charles-Ferdinand Üniversitesine tam matematik profesörü olarak atandı. Üniversitede emekli olduğu 1938 yılına kadar 35 yıl çalıştı. Bu süre zarfında birçok önemli pozisyonda yer aldı.

Bilimsel alana yaptığı katkılardan dolayı Karel Petr, 'nun tam üyesi, 'nin tam üyesi ve 'nin onursal üyesi seçildi. 1938'de Charles Üniversitesi ve Brno'daki Masaryk Üniversitesi tarafından fahri doktora unvanı verildi.

Karel Petr'in bilimsel çalışması, analitik sayı teorisi, cebirsel formlar teorisi, sayısal matematik ve geometri alanlarındaki konulara ayrılmıştır. Diferansiyel ve integral hesabı ders kitabı (1915'teki sayı integrali ve 1923'teki diferansiyelin sayısı) o zamanlar matematiksel analizin temel ders kitapları haline geldi. Diferansiyel denklemler üzerine dersler, öğrencileri tarafından en azından litografik olarak 1911'de verildi. Yaklaşık 22'si sayı teorisinden olan 108 bilimsel eserin yazarıdır.

Eduard Čech, Prag'daki 'nde Petr'in doktora öğrencisiydi. Petr'in doktora öğrencileri arasında ve da vardı.

Prof. K. Petr, Masaryk Üniversitesinden (Brno, 1938) fahri doktora aldığında Eduard Cech şunları söyledi:

“	Prof. Petr'in mükemmel öğretim faaliyetleri, öğretmenlik görevlerini her zaman mümkün olduğunca zorlaştırmasına dayanmaktadır. Deneyimli matematikçiler dışında yeni başlayanlarla ilgilendiğini ve sadece o zaman matematik sevgisini geliştirebileceğini unutmadı. Zor durumlarda, edebiyatta yarı gerçek ya da cıvıl cıvıl atıflarla asla kendine yardım etmedi, ancak her zaman sabırla, farklı, doğru ve erişilebilir bir açıklama yöntemi bulana kadar çok uzun süre uğraştı.	„

Yayınları

Karel Petr, yüzden fazla makale ve kitap yayınladı. Kariyeri boyunca temel ilgi alanları sayı teorisi, cebir ve özellikle de değişmezler teorisidir. Ama aynı zamanda geometri çalışmalarında elde ettiği sonuçlarıyla da tanınır.

Poznámka o součtu $\sum E{\sqrt[{r}]{u}}$ . Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 16, 1887, s. 169-170.
Ephemeride des Planeten (266) Aline. Astronomische Nachrichten, 127, 1891, s. 169-170.
O počtu reálných kořenů rovnice algebraické v mezích daných. Rozpravy České Akademie, 6, 1897, č. 8. (11 sayfa)
O semiinvariantech. Rozpravy České Akademie, 6, 1897, č. 38. (12 sayfa)
O vyjádření podmínek reality kořenů rovnice 5. stupně pomocí invariantů. Rozpravy České Akademie, 8, 1899, č. 23. (12 sayfa)
Poznámka k číslům Bernoulliho. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 28, 1899, s. 24-27.
O mnohoúhelnících Ponceletových. Rozpravy České Akademie, 9, 1899, č. 2. (23 sayfa)
O užití nauky o funkcích elliptických na theorii forem kvadratických záporného diskriminantu. Rozpravy České Akademie, 9, 1900, č. 2. (12 sayfa)
Über die Poncelet'schen Polygone. Bulletin International. Prague. (Sciences Mathém. et Natur.), 6, 1901, s. 110-115.
O počtu tříd forem kvadratických záporného diskriminantu. Rozpravy České Akademie, 10, 1902, č. 40. (22 sayfa)
O interpolaci. In Druhá výroční zpráva druhého čes. gymnasia státního v Brně. Brno, 1903.
O racionálných křivkách čtvrtého stupně. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 32, 1903, s. 9-21.
O determinantech z Bernoulli-ských čísel. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 33, 1904, s. 9-12.
Über die Klassenzahl der quadratischen Formen mit negativer Diskriminante. Bulletin International. Prague., 7, 1904, s. 180-187.
Bemerkung zur einer Gausschen Formel über die Thetafunktionen. Věstník KČSN, 1904.
Geometrický důkaz poučky Wilsonovy. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 34, 1905, s. 164-166.
O rozkladu čísel v součet desíti a dvanácti čtverců. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 34, 1905, s. 224-229.
Poznámka o konstrukci racionálních křivek. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 34, 1905, s. 43-47.
O jedné větě pro mnohoúhelníky rovinné. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 34, 1905, s. 166-172.
O životě a činnosti Eduarda Weyra. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 34, 1905, s. 457-490, 509-516.
O symmetrických soustavách a větě Sturmově. Rozpravy České Akademie, 15, 1906, č. 2. (10 sayfa)
O vyjádření podmínek pro realitu kořenů rovnice stupně šestého pomocí invariantů. Rozpravy České Akademie, 15, 1906, č. 4. (24 sayfa)
Poznámka o vyjádření počtu komplexních kořenů rovnice algebraické pomocí invariantů. Rozpravy České Akademie, 15, 1906, č. 38. (6 sayfa)
Několik poznámek o determinantech. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 35, 1906, s. 311-321.
Několik poznámek o determinantech. Math. és Phys. Lapok, 15, 1906, s. 353-365. maďarsky.
Über die Anzahl der Darstellungen einer Zahl als Summe von 10 und 12 Quadraten. Archiv der Mathematik und Physik, 11, 1906, s. 83-85.
O jedné větě pro racionální křivky třetího stupně. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 35, 1906, s. 36-40.
Poznámka o větě Descartesově a větě Budanově. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 36, 1907, s. 49-54.
Poznámka o Sturmových funkcích. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 36, 1907, s. 136-141.
O jednom rozvoji pro algebraické formy. Rozpravy České Akademie, 16, 1907, č. 7. (27 sayfa)
Über eine Reihenentwicklung für algebraischen Formen. Bulletin International, 12, 1907, s. 163-191.
O jednom rozšíření rozvoje Glebsch-Gordanova. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 36, 1907, s. 243-251.
Über eine Anwendung der elliptischen Funktionen auf die Zahlentheorie. Věstník KČSN, 1907, č. 18. (8 sayfa)
Über die Poncelet'schen Polygone. Monatshefte für Mathematik und Physik, 18, 1907, s. 108-131.
O užití nauky o funkcích elliptických na odvození Dirichletových výsledků pro počet tříd forem kvadratických záporného diskriminantu. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 37, 1908, s. 24-41.
O rovnicích differenciálních pro invariantní útvary. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 37, 1908, s. 261-276.
O počtu invariantních útvarů na sobě lineárně nezávislých. Rozpravy České Akademie, 17, 1908, č. 17 a 37. 21 a (20 sayfa)
Ein Satz über Vielecke. Archiv der Mathematik und Physik, 13, 1908, s. 29-31.
Poznámka o integrálech hypergeometrické differenciální rovnice. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 38, 1909, s. 294-306.
Poznámka k předcházejícímu článku. (Dr. A. Pleskot: O jistém integrálu omezeném). Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 38, 1909, s. 434-438.
O separaci kořenů rovnic algebraických. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 38, 1909, s. 554-569.
Einige Bemerkungen über die Determinanten. Berichte aus Ungarn, 25, 1909, s. 95-105.
Über die Anzahl der von einander linear unabhängigen Invariantengebilde. Bulletin International, 15, 1910, s. 6-34.
Řešení rovnice $x^{3}+y^{3}+z^{3}=u^{3}$ celými čísly. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 40, 1911, s. 99-102. Poznámka k článku stejného nadpisu od J. Jandáska z 39. roč.
Poznámka o Legendre-Jacobiově symbolu (PQ). Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 40, 1911, s. 162-165.
O minimu forem kvadratických. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 40, 1911, s. 485-487.
O rovnicích differenciálních. JČMF, Praha, 1911. Dle přednášek prof. Dra Karla Petra sestavil Dr Vilém Rychlík.
Augustin Pánek. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 41, 1912, s. 1-8.
O jedné větě pro substituce automorfní kvadratických forem s reálnými součiniteli. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 41, 1912, s. 448-458.
O sčítání řad numerických. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 42, 1913, s. 353-369 a 465-493.
Integrál Poissonův jako přímý důsledek integrálu Cauchyova. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 42, 1913, s. 556-558.
O výpočtu elliptických integrálů 1. a 2. druhu pomocí středu aritmeticko-geometrické. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 43, 1914, s. 332-350.
O relacích pro počet tříd forem kvadratických záporného diskriminantu. Vrbův památník, 1915, č. 22. (10 sayfa)
O jedné formuli pro numerický výpočet určitých integrálů. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 44, 1915, s. 454-455.
Počet integrální. JČMF, Praha, 1915.
O relacích pro počet tříd forem kvadratických záporného diskriminantu. Rozpravy České Akademie, 25, 1916, č. 23. (7 sayfa)
Poznámka k předcházejícímu článku. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 46, 1917, s. 211-214. List: Technická matematika.
Nechvíle, V. ile birlikte Dvě poznámky ku specielnímu případu problému tří těles. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 47, 1918, s. 268-273.
O jedné metodě pro řešení numerických rovnic algebraických. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 48, 1919, s. 241-252.
Poznámka k předcházejícímu článku. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 48, 1919, s. 336. W. Heinrich: O metodě instantátních oscilací v asteroickém problému tří těles.
Příklad funkce spojité nemající v žádném bodě derivaci. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 49, 1920, s. 25-31.
O separaci kořenů rovnice algebraické dle reálných částí kořenů a o důkaze fundamentální věty algebry. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 50, 1921, s. 23-33 a 93-102.
O jedné metodě pro vyšetřování geometrického významu kombinant. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 50, 1923, s. 114-124.
Počet differenciální. JČMF, Praha, 1923. Část analytická.
Matyáš Lerch. Almanach ČA, 1923, s. 116-138.
Důkaz Jordanovy věty o spojitých čarách. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 51, 1924, s. 149-163.
Une démonstration du théoréme de Jordan sur les courbes continues. Spisy vydávané přírod. fakultou Karlovy university, 1924, č. 11.
Systém invariantních útvarů tří ternárních forem kvadratických. Rozpravy České Akademie, 33, 1924, č. 28. (36 sayfa)
Bernard Bolzano a jeho význam v matematice. Státní tiskárna v Praze, Praha, 1925.
La fonction génératrice pour le nombre d'invariants de trois formes quadratiques ternaires et le système complet de ces invariants. Bulletin International, 25, 1925, s. 164-199.
O rovnici Pellově. Rozpravy České Akademie, 35, 1926, č. 6. (7 sayfa)
Sur l'equation de Pell. Bulletin International, 26, 1926. (7 sayfa)
O rovnici Pellově. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky, 56, 1927. (57 sayfa).
Lineární transformace thetafunkcí. Rozpravy České Akademie, 36, 1927, č. 1. (10 sayfa)

Ayrıca bakınız

Dış bağlantılar

(Çekçe). 10 Eylül 2004 tarihinde kaynağından arşivlendi. Erişim tarihi: 7 Mart 2021. MacTutor Giriş
Mathematics Genealogy Project'te Karel Petr

Notlar

^ Jiri Vesel, 25 Kasım 2020, Mathematicians and Mathematics in “Czech Lands” (fragments), s. 81

Kaynakça

Nušl, F.; Kössler, M.: Karel Petr. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 57 (1928), str. 169-182. (Karel Petr. Matematik ve fizik eğitimi dergisi)
Kořínek, V.: Stručný přehled vědeckých prací profesora Karla Petra v desetiletí 1928-1938. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 67 (1938), D245-D253. (Profesör Karel Petr'in 1928-1938 Arası On Yıldaki Bilimsel Çalışmalarına Kısa Bir Bakış. Matematik ve fizik eğitimi dergisi)
Kořínek, V.: Stručný přehled vědeckých prací profesora Karla Petra v desetiletí 1938-1948. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 67 (1948), D9-D18. (Profesör Karel Petr'in 1938-1948 Arası On Yıldaki Bilimsel Çalışmalarına Kısa Bir Bakış. Matematik ve fizik eğitimi dergisi)
Schwarz, Š. Vedecká práca prof. K. Petra v oblasti teórie čísel. Časopis pro pěstování matematiky. 94 (1969), 358-361. (Sayı teorisi alanında Petra. Matematik eğitimi dergisi)
Koutský, K.: Památce prof. Dr Karla Petra. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 75 (1950), D341-D345. (Prof. Dr. Karla Petra anısına. Matematik ve fizik eğitimi dergisi)
Schwarz, Š. : Desiate výročie smrti prof. Karla Petra. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 5 (1960), str. 598-603. (Prof. Karla Petra'nın ölümünün onuncu yıldönümü. Matematik, fizik ve astronomideki gelişmeler)
Balada, F., Koutský, K., Rádl, J.: Kaledář českých matematiků. Matematika ve škole. 3 (1952-53). (Çek matematikçiler takvimi. Okulda matematik)
Pět let od smrti prof. K. Petra. Matematika ve škole. 5 (1955), str. 445-446. (Prof. K. Petra'nın ölümünden beş yıl sonra. Okulda matematik)
Sté výročí narození Karla Petra. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 13 (1968), str. 392-393. (Karel Petr'in doğumunun yüzüncü yılı. Matematik, fizik ve astronomideki gelişmeler.)
Vaněčková, E.: Příspěvek ke vzpomínkám na prof. Karla Petra (1868-1950). Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 45 (2000), str. 169-171 (Prof. Karla Petra (1868-1950) Anılarına bir katkı. Matematik, fizik ve astronomideki gelişmeler)

[1] Jiri Vesel, 25 Kasım 2020, Mathematicians and Mathematics in “Czech Lands” (fragments), s. 81